První květnovou sobotu v roce 2021 byl na louce u řeky Klejnárky mezi Mladým Hlízovem a Starým Kolínem uspořádán již druhý ročník jarního odchytu ptactva. Návštěvníci mohli vidět ukázku odchytu a kroužkování drobných ptáků. Ukázku vedla Mgr. Kateřina Sosnovcová s asistencí ornitologa Mgr. Libora Prause, Ph.D., zoologa Východočeského muzea v Pardubicích.
Počasí odchytu tentokráte velmi přálo, bylo lehce podmračeno a bezvětří. Během dopoledne se podařilo odchytit celkem 24 jedinců, 14 druhů ptáků. Vzhledem k tomu, že odchyt letos probíhal velmi brzo a současně i klimatické podmínky napovídají určitému opoždění v hnízdním období ve srovnání s jinými roky, byla tato ukázka odlišná v porovnání s rokem loňským. Patrné to bylo například tak, že loni bylo z okolí slyšet cvrkot cvrčilek říčních, zatímco letos se ozývala pouze jedna cvrčilka. Dále pak většina druhů pěnic se ještě nevrátila ze zimovišť v plném počtu a jejich hnízdiště se teprve postupně zaplňují. Není tomu tak ale u pěnice černohlavé, neboť tento druh byl nejpočetněji odchyceným druhem. V neposlední řadě, dobrým indikátorem začátku hnízdní sezóny, je výskyt nažin u hnízdících samic. Podle stavu nažiny samice lze poznat v jakém stádiu hnízdění se samice přibližně nachází. Můžeme se tak poměrně spolehlivě dozvědět, jestli samice již začala hnízdit či ještě ne.
Zpátky ale k našemu odchytu. Mezi nejzajímavější odchycené druhy, a veřejnosti dobře známý, bezesporu patřil pestře zbarvený ledňáček říční, přezdívaný létající drahokam. Z okolních stromů a vegetace se ozýval zpěv slavíka obecného, jehož hojný výskyt podpořili i čtyři odchycení jedinci. Dalším typickým jarním pěvcem byl odchycený budníček menší. Budníček menší je drobný pěvec, který je nenápadně zbarvený se světlým nadočním proužkem a výrazným hlasem. Z běžných druhů byli dále odchyceni pěnkava obecná, drozd zpěvný či samice sýkory koňadry. Mezi netradičními odchycenými druhy lze jmenovat budníčka lesního, samici lejska bělokrkého či krásně zbarveného samce konipasa horského.
Úplný seznam odchycených a okroužkovaných druhů:
pěnice černohlavá (4 samci a 2 samice)
slavík obecný (4 jedinci z toho 3 s kroužkem)
budníček menší (2 jedinci)
pěnkava obecná (1 samec a 1 samice s kožním onemocněním způsobené roztoči, tzv. vápenkou)
vrabec polní (samice s hnízdní nažinou)
ledňáček říční (samec)
konipas bílý (samec),
sýkora koňadra (samice s kroužkem a s hnízdní nažinou)
drozd zpěvný
budníček lesní
strnad obecný (samec)
lejsek bělokrký (samice)
konipas horský (samec)
střízlík obecný
Jak jsme mohli poznat, jestli se jedná o samce či samici?
U některých druhů ptáků lze jednoduše určit pohlaví i mimo hnízdní sezónu. Jedná se o druhy s pohlavním dimorfismem, u ptáků to je pak typicky dichromatismus. Peří samce se částečně či úplně barevně liší od peří samice. U monochromatických druhů (příkladem je budníček menší či vrabec polní) lze pohlaví poznat pouze v hnízdním období, kdy samice sedí na hnízdě a vytváří se jí hnízdní nažina. U některých druhů ptáků není možné pohlaví spolehlivě určit, protože se nažina vytváří jak u samce, tak u samice. Příkladem jsou monochromaticky zbarvené druhy pěnic, pěnice pokřovní či pěnice slavíková.
Častou otázkou pak bývá, k čemu to kroužkování vlastně je?
A my se můžeme pochlubit již prvními výsledky. Podařilo se nám totiž odchytit celkem čtyři jedince se starými kroužky. Po kontrole těchto unikátních kroužků v databázi jsme zjistili, že všichni jedinci byli v minulosti okroužkováni právě na této louce. Kroužkování tak mimo jiné může sloužit ke studiu návratnosti, věrnosti a přežívání druhů. Vzhledem k tomu, že všichni čtyři jedinci byli původně okroužkováni na louce, kde byli zpětně odchyceni, pak můžeme říci, že jsou této lokalitě meziročně věrní.
O jaké čtyři retrapy (dříve okroužkovaní a zpětně odchycení jedinci) se jednalo a proč bylo nejvíce retrapů u slavíka obecného?
Na louce v minulosti kroužkoval významný český ornitolog Pavel Kverek, který se zaměřil na odchyt slavíků. Jeho odchyty tedy byly načasované tak, aby se okroužkovalo co nejvíce slavíků. My jsme odchytili dva retrapy slavíků původně kroužkované Pavlem Kverkem. Jeden byl v roce 2018 odchycen již jako dospělý pták a je tedy starší než 4 roky. Druhý se v roce 2018 vylíhl a letos mu jsou právě 4 roky.
Třetí retrap slavíka jsme okroužkovali na louce minulý rok v rámci prvního Vítání ptačího zpěvu (více zde http://ozivlalouka.maweb.eu/2020/05/na-louce-jsme-privitali-ptaci-zpev/).
Posledním retrapem byla sýkora koňadra kroužkovaná během Festivalu ptactva v roce 2020 (více zde http://ozivlalouka.maweb.eu/2020/10/festival-ptactva-na-louce-3-rijna-2020/).
Fotografie pořídil Ing. Ivan Kuchař. Galerii si můžete prohlédnout na webu Hlízovského unikátního spolku zde.
Po najetí myši na fotografii se zobrazí název druhu.